Obsah
Jedním z důležitých objevů v oblasti fyziky 19. století bylo, že změna v elektrickém poli vytváří magnetické pole a naopak. Tento jev, známý jako „elektromagnetická indukce“, umožňuje vytvořit elektromagnet s kouskem kovu, kouskem vodivého drátu a zdrojem elektřiny. Zpočátku proces spočívá v ovinutí drátu kolem kovového jádra a jeho připojení ke zdroji energie, jako je baterie. Magnetické pole uvnitř cívky, produkované průchodem proudu, magnetizuje kovovou tyč. Je možné zvýšit sílu přitažlivosti několika způsoby.
Krok 1
Zvyšte počet cívek a zvyšte sílu magnetu. Podle Ampereova zákona je intenzita magnetického pole přímo úměrná počtu cívek; zdvojnásobení počtu cívek zdvojnásobuje intenzitu pole.
Krok 2
Zvyšte proud, který prochází vodičem. Ampereův zákon nám také říká, že intenzita magnetického pole je úměrná proudu a je možné proud zvýšit zvýšením napětí zdroje energie. Používáte-li baterie, připojte několik dalších připojením jejich vodičů k hlavnímu vodiči. U baterií zapojených do série spojte zápornou svorku jedné s kladnou svorkou druhé a umístěte zátěž přes další sadu svorek. Elektrický odpor drátu omezuje tuto metodu zvyšování intenzity magnetického pole; drát se přehřívá, pokud příliš zvýšíte napětí.
Krok 3
Pro jádro použijte měkké železo. Železo je magnetický materiál a zesiluje pole produkované elektromagnetem. Pokud musíte použít ocelový předmět, například hřebík nebo šroub, nepoužívejte kalenou nebo nerezovou ocel. Žádný z těchto materiálů není magnetický.
Krok 4
Sklopte jádro do tvaru C. Zmenšení vzdálenosti mezi póly elektromagnetu zmenšuje vzdálenost, kterou musí magnetické elektrické vedení procházet vzduchem, aby dokončil magnetický obvod. Vzduch má vysokou neochotu pro tok magnetické energie (neochota je obdobou elektrického odporu), zatímco kov má nízkou neochotu. Čím blíže jsou póly magnetu, tím silnější pole bude.