Rozdíly mezi nákladovou metodou a ekvivalenční metodou

Autor: Robert Doyle
Datum Vytvoření: 19 Červenec 2021
Datum Aktualizace: 8 Smět 2024
Anonim
Rozdíly mezi nákladovou metodou a ekvivalenční metodou - Hospodářství
Rozdíly mezi nákladovou metodou a ekvivalenční metodou - Hospodářství

Obsah

Úroveň vlivu investora na jednotku, do níž bylo investováno, je prvním determinantem metody, která se má použít k účtování investic do kmenových akcií. Tato úroveň vlivu se týká míry kontroly ze strany společnosti, která nakupuje akcie nad společností, která tyto dokumenty vydala.

Metoda nákladů versus metoda vlastního kapitálu

Úroveň vlivu investora na jednotku, do níž bylo investováno, určuje, jak bude zohledňovat kapitálové investice v účetní závěrce. Jedním z pokynů používaných k určení úrovně vlivu je procento hlasovacího kapitálu, které má investor. Mezi další ukazatele patří zastoupení v představenstvu, účast na procesu tvorby politiky, mezipodnikové významné transakce, výměny osob ve správním oddělení nebo technická závislost.


Metoda nákladů

Podle „Manuálu k zápočtu daně z obnovitelných zdrojů energie“ je získání méně než 20% kmenových akcií považováno za velmi malou investici, která investorům poskytne vliv na společnost. V důsledku toho je tato investice účtována pomocí metody nákladů. V tomto příkladu jsou pořizovací náklady účtovány na majetkový účet Capital Investments. Veškeré přijaté dividendy jsou odečteny z peněžního účtu a připsány na účet příjmů z dividend. Tento příjem proto nemá vliv na investiční rozvahu. Při prodeji kapitálové investice je vykázán zisk nebo ztráta ve výši rozdílu mezi pořizovací cenou a prodejní cenou.

Metoda vlastního kapitálu

„Příručka k dani z úvěru na energii z obnovitelných zdrojů“ uvádí, že získání 20 až 50% kmenových akcií je považováno za dostatečně velké na to, aby poskytlo nekontrolujícímu investorovi značný vliv na společnost. Tento typ nekontrolního investora nemá žádnou pozici v představenstvu ani na výkonných pozicích ve společnosti. Tuto investici tedy účtuje pomocí metody ekvity. V tomto příkladu je hodnota akcií pravidelně upravována tak, aby zohledňovala dividendy i zisky či ztráty společnosti. Pořizovací náklady se tedy účtují na majetkový účet „Kapitálové investice“. Na druhé straně jsou dividendy připsány na účet kapitálových investic, protože se s nimi zachází jako s částečnou návratností počáteční investice. Výsledkem je, že vstup dividend ovlivňuje rozvahu investice. Nakonec je podíl čistého výnosu společnosti patřící investorovi účtován do výnosů z účtu Investice.


Rozdíly mezi metodami nákladů a ekvity

Na rozdíl od metody ekvity metoda nákladů zohledňuje investice, u nichž investor nemá žádnou kontrolu nebo vliv na fungování společnosti. Podle ekvivalenční metody je počáteční investice zaznamenána jako náklad a její hodnota se pravidelně zvyšuje nebo snižuje s účtováním dividend a zisků nebo ztrát společnosti. Naproti tomu nákladová metoda účtuje počáteční investici jako debet na investičním účtu a dividendy jako úvěr na výnosovém účtu. Na rozdíl od ekvivalenční metody nemá rozdělení provedené nákladovou metodou vliv na rozvahu investice.