Obsah
Hedvábné oblečení vynalezli staří Číňané. Ve skutečnosti se hedvábí v Číně stalo tak ceněné, že lidé začali platit daně látkou. Ženy byly obvykle označovány jako výrobce hedvábí a následovaly přísný výrobní proces v kontrolovaném prostředí. Použité bource morušového byly dokonce chráněny před hlasitými zvuky.
Historie čínského hedvábí
Hsi-Ling-Shih, manželka Žlutého císaře z roku 3000 před naším letopočtem, podle mýtu a legendy vynalezla tkalcovský stav a pěstování bource morušového. Archeologické důkazy o páskách, nití, rotujících nástrojích a úlomcích tkanin byly datovány mezi lety 7000 až 2300 př. N. L. Na začátku bylo hedvábné oblečení k dispozici pouze císaři a jeho rodině. Během období válčících států (od 475 do 221 př. N. L.) Se však hedvábné výrobky staly dostupné pro běžnou populaci. Během 2. století před naším letopočtem Číňané poprvé vyváželi hedvábí do jiných zemí a hedvábí se stalo základním prvkem čínské ekonomiky.
Jak se vyrábí hedvábí
Surové čínské hedvábí je vyráběno larvami slepého můry Bombyx mori, která neumí létat. Tento druh se pěstuje z divokého můry exkluzivně do Číny. Můry položí 500 vajec za týden a poté uhynou. Z vajec se líhnou 30 000 bource morušového, které se živí velkým množstvím listů moruše. Kokony, které tyto larvy vytvářejí, vytvářejí hedvábí.
Proces tkaní čínského hedvábí
Číňané udržovali proces tkaní hedvábí neboli sericulture jako přísně střežené tajemství po dobu dvou tisíc let. Kokony bource morušového se uchovávají na teplém a suchém místě po dobu osmi nebo devíti dnů. Jejich pražením nebo parou se larvy zabíjejí. Kokony se ponoří do teplé vody, aby se uvolnila vlákna, která se pak navinou na cívku. Pět až osm pramenů se točí dohromady a tvoří linii. Konečným procesem je splétání nití do formy oblečení.