Obsah
Stagflace je ekonomický termín, který je dán fenoménem snižujícího se ekonomického růstu (recese) doprovázeného růstem cen (inflace). To je v rozporu s většinou moderních ekonomických teorií; poptávky po dobrém poklesu a míře inflace. To vyžaduje kombinaci faktorů přispívajících ke stagflaci, které mohou mít škodlivé účinky na ekonomiku.
Ostré výkyvy v měnové politice nebo v dodávkách zboží mohou vést ke stagflaci, která může být na úkor hodnoty měny a celkového ekonomického zdraví. (Jupiterimages / Photos.com / Getty Images)
Nabídkové šoky
Příčinou stagflace mohou být velké výkyvy nabídky, zejména nedostatek, zejména komodit, jako je ropa a potraviny. To způsobí růst cen komodit v důsledku zvýšené poptávky, jakož i snížení ekonomického růstu, protože komoditní zboží může ovlivnit výrobní náklady na dně téměř ve všech odvětvích. Nabídka může být také ovlivněna válkami a politickými revolucemi.
Měnová politika
Pokud se peněžní zásoba zvýší příliš rychle, a to tempem, které nesouvisí s hospodářským růstem, přispěje to ke stagflaci. Měnová politika, například stanovení úrokových sazeb a hypoték, je ve většině zemí kontrolována hlavními centrálními bankami. Je vaší odpovědností vydávat měnu na reprezentativní úroveň hospodářského pokroku, aby se zabránilo inflaci. Centrální banky, stejně jako měnová politika, mohou čelit tlaku politických agend.
Účinky
Některé důsledky stagflace jsou nezaměstnanost, rostoucí ceny všech výrobků a všechny mají velmi pomalý proces obnovy. Stagflace může také vést k volatilitě a nedostatku důvěry na trzích, což vede k ještě více reakčním manévrům centrálních bank, jako jsou úrokové sazby a směnné kurzy.
Obnovení
Účinky stagflace jsou mnohem horší než recese a samotná inflace, protože neexistuje snadné řešení. Recesní podmínky vedou centrální banky ke snížení úrokových sazeb a zvýšení vládních výdajů, ale ty mohou vést k větší inflaci, která je polovičním problémem, pokud jde o stagflaci.